Lumír Kubátko - slovní fantazie bez mezí


Verše pro děti (a nejen pro ně...)

Tři spletené žížaly

Ač pořádně unavený,

přestal jsem být ospalý,

když jsem včera večer potkal

tři spletené žížaly.

 

To se řekne! Sestra totiž

měla nápad pro kočku.

Z těch třech žížal, chuděr malých,

chtěla uplést vánočku!

 

Zmije a žaluzie

Blízko oken na trávníku

nenápadně leží zmije,

okouzleně pozoruje

stahovací žaluzie.

 

„Celičké se stahujete,

tak krásně, až dech se úží,

zatímco já zvládnu stáhnout

pouze svoji vrchní kůži!“

 

Jeskyně v maštali

Koněpruské jeskyně

v maštali jsou nevinně.

 

„Nechtějte, abychom ržály,

my patříme mezi skály!

Říkáte, že zvoní to

jak o kámen kopyto?

Ale kdeže, tenhle ťuk

krápníku je pouze zvuk!“

 

Vše je marné, maštal zbledla.

Jeskyně už mají sedla!

 

Sněhuláci bez nosů

„Nepouštějte koně z pastvin!“

sněhuláci z parku prosí.

„Když dnes jeden klusal kolem,

oběma nám snědl nosy!“

 

Jak KO potkalo ÚL

Šlo KO světem, plakalo,

nejvíce vždy k ránu,

i ÚL pláče, krátký jsem,

jak se delším stanu?

 

Pak se jednou potkali,

řekněme tvář k tváři,

KO fajn nápad dostalo

a jak slunce září.

 

Hned do ÚLu hopslo jen

co se kouklo vůkol,

z ÚLu náhle, paráda,

byl pořádný ÚKOL!