Lumír Kubátko - slovní fantazie bez mezí
Verše pro děti (a nejen pro ně...)
Tři spletené žížaly
Ač pořádně unavený,
přestal jsem být ospalý,
když jsem včera večer potkal
tři spletené žížaly.
To se řekne! Sestra totiž
měla nápad pro kočku.
Z těch třech žížal, chuděr malých,
chtěla uplést vánočku!
Zmije a žaluzie
Blízko oken na trávníku
nenápadně leží zmije,
okouzleně pozoruje
stahovací žaluzie.
„Celičké se stahujete,
tak krásně, až dech se úží,
zatímco já zvládnu stáhnout
pouze svoji vrchní kůži!“
Jeskyně v maštali
Koněpruské jeskyně
v maštali jsou nevinně.
„Nechtějte, abychom ržály,
my patříme mezi skály!
Říkáte, že zvoní to
jak o kámen kopyto?
Ale kdeže, tenhle ťuk
krápníku je pouze zvuk!“
Vše je marné, maštal zbledla.
Jeskyně už mají sedla!
Sněhuláci bez nosů
„Nepouštějte koně z pastvin!“
sněhuláci z parku prosí.
„Když dnes jeden klusal kolem,
oběma nám snědl nosy!“
Jak KO potkalo ÚL
Šlo KO světem, plakalo,
nejvíce vždy k ránu,
i ÚL pláče, krátký jsem,
jak se delším stanu?
Pak se jednou potkali,
řekněme tvář k tváři,
KO fajn nápad dostalo
a jak slunce září.
Hned do ÚLu hopslo jen
co se kouklo vůkol,
z ÚLu náhle, paráda,
byl pořádný ÚKOL!