Holoubek parchant

Lumír Kubátko/Jan Dospiva

Nebylo mi dobře. Potíže v tehdejší rodině, neveselí, chmurno. Pohled na svět přes smirkový papír.

Možná už za chvíli vykolejím
kontrolka výstražně svítí
neumím zastavit nevím co s tím
rychlík se bláznivě řítí

Z chlapců jsou pánové a z pánů prach
který se ve vzduchu vznáší
padej pryč osude jde z tebe strach
od huby zas se ti práší
   

Jsi malá potvora ostrá jak křen
která mě na kousky krájí
vyhoď mě z rychlíku chci z kola ven
neříkej že je to v háji

Jak malé holátko klidně se tvař
senilní prastaré ptáče
jak sprostá panička svlékáš si tvář
průvodčí co z vlaku skáče

 Hory a doly jsi nasliboval
Macocha ve výčtu schází
Adam si na prsou hadici hřál
hrách se sám na stěnu hází

Milión malířů milión skic
pod svícnem kýč brouky pálí
hory a doly a v prasátku nic
zadek se v kolejích válí

 Než ale holoubku vykolejím
něž se ten stromeček skácí
dáme si panáka a šup tam s tím
mám ještě nějakou práci.

Holoubku sivý ty parchante můj

———

Zpět